Naše MS a naše honitba se stali součástí výzkumu, který se zaměřuje na opatřeními, která by mohla vést nejen ke stabilizaci, ale i opětovnému zvyšování stavů zajíce v našich honitbách. Z tohoto důvodu proběhl dne 28.11.2015 odchyt zajíců.  Fotky z této akce ve fotogalerii.

Níže uvádíme specifikaci na které byl grant vyhlášen. (okopírované články) 

Možnosti zvyšování stavů zajíce – ohrožující faktory

- ekologické a etologické faktory včetně predačního tlaku

Doba realizace: 2015 - 2017

Cíl projeku:

Dlouhodobě je zaznamenáván silný pokles početních stavů zajíce polního, přičemž v posledních letech dochází ke zhroucení populace. To se významně promítá i do mysliveckého hospodaření. Vzhledem k rozsahu problematiky je zájem o praktické řešení tohoto problému mysliveckou veřejností velmi nízký. Cílem projektu je stanovení významu hlavních faktorů ovlivňujících přežívání, resp. mortalitu, seznámit širokou odbornou veřejnost s opatřeními, která by mohla vést nejen ke stabilizaci, ale i opětovnému zvyšování stavů zajíce.

Požadovaná náplň projektu:

Telemetricky sledovat 32 zajíců, z toho 16 odchovaných v zajetí a vypuštěných do přírody a 16 divokých, odchycených a opětovně vypuštěných. Z důvodu šetrného sledování je požadováno využití zařízení se senzorem mortality a životností cca 1 rok. Z hlediska potřeby zobecnění výsledků je třeba projekt uskutečnit jak v biotopu lesním (8 + 8 ks sledovaných zajíců), tak v polním (8 + 8 ks sledovaných zajíců) s dnešním běžným způsobem zemědělského hospodaření. Za zásadní je považováno zajištění telemetrického monitoringu tak, aby uhynulá zvěř byla nalezena v časovém horizontu umožňujícím stanovení přesné příčiny úhynu. Pro realizaci projektu je nezbytná odborná veterinární spolupráce.

S výsledky projektu seznámit širokou odbornou veřejnost formou článků v mysliveckých periodikách.

Představení projektu:

Populace zajíce se ne jen v ČR zhroutila v letech 1975-1985 a trvale se snižuje. Příčiny tohoto jevu byly následně středem pozornosti zájmu myslivců a mysliveckého výzkumu (především Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti). Později však zájem o řešení tohoto významného ekologického problému poklesl jak ze strany myslivců, tak ze strany státu na minimum a prioritou se v oblasti myslivosti stalo řešení škod zvěří a expanze populací spárkaté zvěře, popřípadě dalších druhů

     Za hlavní příčiny úbytku zaječí zvěře jsou označovány zemědělské technologie, změny pěstovaných plodin, mortalita zvěře na silnicích a predace. Na druhé straně však nebyla objasněna skutečnost, proč došlo ke zhroucení populací zajíce jak na západě, tak na východě Evropy ve shodném období, přestože zemědělské systémy byly v obou politických blocích izolované a značně rozdílné. Zevrubná analýza tohoto problému se však vymyká řešenému zadání. Mortalita zaječí zvěře na silnicích byla ve VÚLHM sledována v osmdesátých letech minulého století a bylo konstatováno, že zde hynulo více zvěře než bylo loveno. Lze jen předpokládat, že tento problém trvale graduje. Význam predace pro vývoj populací zaječí zvěře, které jsou lokálně na hranici biologického minima, je často diskutován, avšak neexistují exaktní údaje. Skutečností je, že lov lišek, jehož intenzita spíše klesá, vzrostl od roku 1980 cca 2,5 x (v ČR je lovena 1-2 lišky na 100 ha). Odlov divokých prasat vzrostl za uváděné období cca 10 x, nemluvě o dalších predátorech. Lov zajíce klesl od roku 1980 cca 10 x a pokud porovnáme současnou situaci s rokem 1970, je pokles lovu zajíce třiadvacetinásobný.

     V současnosti počaly být státem podporovány aktivity na změnu tohoto stavu (např. dotace za vypuštěného zajíce). Skutečností však je, že efektivita těchto kroků není známá, například názory na zazvěřování - posilování populací se velmi často výrazně liší.

Řešení navrhovaného projektu má za cíl exaktně popsat faktory limitující populace zajíců a navrhnout efektivní opatření na jejich podporu, včetně přípravy metodik.

     Principiálně bude problém řešen telemetrickým sledováním chování zajíců z intenzívních chovů i přirozených podmínek, hodnocením jejich mortality a váhy jednotlivých faktorů mortality podle stanovišť.

     Telemetrický výzkum zaječí zvěře byl doposud realizován v rozsahu jedinců, v podmínkách ČR absentuje. Navrhované řešení v předkládaném rozsahu desítek kusů přinese výsledky na kvalitativně vyšší úrovni, umožňující zobecnění a formulaci odpovídajících závěrů. Data o mortalitě, zdravotním stavu a chování sledovaných jedinců budou propojena se stanovištními charakteristikami ve formátu GIS, komplexně hodnoceny a identifikovány nejvýznamnější ekologické vazby. To umožní naplnit cíle řešení, tj. exaktně odpovědět na otázky proč ubývají zajíci a jaká jsou nejefektivnější řešení využitelná v praxi.

Organizace řešitelského týmu:

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Doc. RNDr. Bohumír Lomský, CSc,. ředitel

Veřejně výzkumná instituce

Strnady 136, 252 02 Jíloviště

Odpovědný řešitel:

Ing. František Havránek, CSc.

vedoucí útvaru Myslivost

2. Pokusná zvěř

Počet zaječí zvěře zařazené do pokusu (telemetrické označení) bude 35-40 ks, poměr pohlaví 1:1.

Polovina pokusné zvěře bude pocházet z intenzívního chovu a polovina z odchytu ve volnosti.

Všichni jedinci zařazení do pokusu budou v odpovídajícím zdravotním stavu, který bude posouzen veterinárním vyšetřením, stejně jako při ukončení pokusu s daným jedincem

. Intenzita predačního tlaku bude hodnocena na základě statistik o lovu a terénních šetření – metodika kontrolních linií návnad. Uvedená metodika vyvinutá ve VÚLHM spočívá v opakovaném liniovém vyložení návnad pro lišky, kuny a další predátory (složení dle receptury VÚLHM). Počty odebraných návnad za časový úsek signalizují nízký, střední, nebo vysoký predační tlak.

8. Monitoring označené zvěře – označení jedinci budou podle roční periody zaměřováni nejlépe každý den, tak aby v případě úhynu byl kadaver využitelný pro veterinární vyšetření zdravotního stavu (viz. výše) a příčiny úhynu (ten bude navíc indikován senzorem mortality). Jednotlivé lokace budou zaznamenávány kartograficky, nebo souřadnicemi GPS, tak aby bylo možno následně realizovat stanovištní analýzy výskytu zvěře (home range, hodnocení metodou konvexního víceúhelníku) v souvislosti s mortalitou a dalšími faktory.